Češi a streamovací služby

Aktualizace: říj 6



Už dlouhou dobu se mluví o tom, že lineární vysílání televize, nákup hudby a videí prochází razantní změnou. To má samozřejmě vliv na to, kde je publikum = cílová skupina značek. V našem nedávném výzkumu jsme se proto zaměřili na mapování toho, jak Češi využívají streamovací služby a jak se situací "zamíchala" pandemie Covid-19.





V populaci 18-65, která má přístup k internetu, nějakou z námi definovaných streamovacích služeb (viz graf „Využívané streamovací služby“) využívá 57 % lidí. Dá se tedy říct, že streamovací služby jsou už hodně rozšířené.


Nikoho asi nepřekvapí, že klíčovou roli pro využívaní některé ze služeb hraje věk: v generaci Z je to 79 %, u Baby boomers „jen“ 44 %.


Kromě toho je důležitý vztah k inovacím (penetrace mezi early adopters 67 %) a socioekonomický status domácnosti a sociální identita diváka. Nejvyšší adopce streamovacích služeb je mezi těmi, kteří se řadí do sociální skupiny „Power“, tedy těch, kteří se chtějí ukázat a mezi ostatními vynikat. Co naopak nehraje roli jsou pohlaví diváka, region, velikost místa bydliště a osobní příjem (důležitější je logicky příjmová struktura domácnosti jako celku).

A jaké konkrétní streamovací služby lidé používají? Na prvních místech je jednoznačně Google Play s téměř 20 % Čechů, kteří jej v současnosti využívají. Úspěšná je z tohoto pohledu i iPrima a Netflix.


Na Netflixu je přitom zajímavé, že jeho využívání je výrazně podmíněno věkem, to samé platí i pro Spotify. Naopak iPrima, Voyo nebo O2 TV jsou platformami, na kterých je možné zaujmout publikum napříč věkovými skupinami. Jejich relativní slabinou zůstává penetrace.


A jak urychlila využití streamovacích služeb situace okolo Covid-19?


Napříč službami více než 3/4 jejich uživatelů deklarují, že je začali využívat před začátkem pandemie v ČR, tedy přibližně 1/4 přišla v posledních 6 měsících. Tento trend je nejvíc patrný u Netflixu, u kterého je to více než 1/3 uživatelů.


Část nových uživatelů přichází přirozeně, určitá část díky tomu, že hledali nové způsoby trávení času v období lock-downu. Ať jsou poměry jakékoliv, je patrné, že dochází ke změně chování a místa toho, kde je publikum.


Příklad Netflixu a jeho rozšíření v generaci Z se ukazuje, jak tradiční cesty získávání pozornosti publika, ať už v médiích jako je TV, ale i na internetu, získává jasnější limity. Zajímavým řešením mohou být přístupy, které propojují videa, on-line hry, virtuální reality a nakupování, o kterých mluvila Zoe Scaman na Marketing festivalu (více informací zde).

Michal Štěpánek

119 zobrazení

©2019 by Ipsosknow.