• Ipsos

10 trendů ve světě potravin a nápojů

Aktualizováno: dub 21

Svět potravin, nápojů a v prvé řadě odvětví gastronomie se v posledním roce otočil o 180°. Jaké jsou trendy, které je budou provázet?

1) Přírodní a bio


Posun spotřebitelů k bio a zdravějším produktům, a to zejména kvůli nárůstu obav ze škodlivých složek, konzervantů a jiných chemikálií, není v segmentu potravin a nápojů žádnou novinkou. Promítá se i do odvětví, konkrétně jsme o tom psali v lednu i ve spojitosti se segmentem beauty.


Ve výzkumu z května 2019 (tedy ještě před příchodem koronavirové pandemie) uvedlo 66 % Američanů, že jsou otevřenější vyzkoušet novou značku na trhu, pokud jsou její produkty přírodní. 43 % amerických spotřebitelů tvrdí, že si s větší pravděpodobností zakoupí produkty, pokud jsou označeny jako přírodní.


Ovšem pozor, přírodním produktům dáváme přednost pouze pokud cenový rozdíl mezi „přírodním“ a „nepřírodním“ produktem není příliš vysoký.

2) Rostlinné alternativy

Asi nikoho nepřekvapí, že na vzestupu jsou také stravovací směry, které částečně či zcela vylučují maso. Důvody jsou nejenom zdravotní, ale i ekologické (živočišná výroba má na planetu více negativní vliv než rostlinná) a etické.


Konzumace masa však i nadále zůstává zejména kulturně, nábožensky a geograficky podmíněná. Zatímco v Indii konzumuje pravidelně maso 32 % populace a v Turecku 54 %, Srbsko (93 %), Maďarsko (91 %) a Rusko (88 %) jsou země, kde se maso konzumuje nejvíce. Česká republika nikterak nezaostává, maso a živočišné produkty zde pravidelně konzumuje 90 % populace.


4 % české populace pak tvoří flexitariáni (maso ze stravy částečně vylučují), dalších 5 % pak tvoří vegetariáni, vegani a pescatariáni (nejí maso, ale jí ryby). Omezení konzumace masa tak vede k nárůstu poptávky po rostlinných alternativách, které ale budou lidem dodávat potřebné proteiny stejně jako maso a živočišné produkty.


Výrobci alternativ masa se do toho vrhli po hlavě a na trhu se objevují nové značky, které jsou dostupné i ve velkých obchodních řetězcích. Jmenovitě tak v supermarketech najdeme produkty Garden Gourmet od Nestlé, výhradně na rostlinné produkty se soustředí nizozemská značka Alpro a privátní řadu alternativ Next Level najdeme například v Lidlu, či pod značkou Nature´s Promise v Albertu. Rostlinná mléka pak svým zákazníkům běžně nabízejí velké i malé kavárny. Tyto alternativy jsou obecně oblíbenější u mladších spotřebitelů a žen.

3) Vegetariánství, veganství, flexitariánství, pescatariánství, paleo strava, raw strava, bílkovinná dieta, bezlepková dieta, bezlaktózová dieta, sirtfood, přerušované půsty a tak dále

Dochází také ke vzniku nových diet, které lidé nedrží jen kvůli zdravotním omezením, ale i díky tomu, že je to jednoduše mnohem snazší než kdy dříve. Například bezlepkové nebo bezlaktózové potraviny si nyní našly svoji cestu do běžných supermarketů a hypermarketů, a tím i do jídelníčků Čechů. Dnešní člověk totiž tyto potraviny nevnímá jako dietní potraviny pro lidi s intolerancí, ale jako součást vyváženého jídelníčku. Dle našich dat se totiž 38 % Čechů snaží dodržovat zásady zdravého stravování.


V dnešním světě není nijak obtížné najít někoho, kdo zrovna drží nějakou z diet, která zrovna „frčí“. Ať už je to paleo strava, přerušovaný půst nebo sirtfood podle zpěvačky Adele.

4) Je libo cukříček? V roce 2021 NOPE!


Redukce příjmu cukrů, která by měla vést ke snížené závislosti na, v médiích často zmiňovaném, „bílém jedu“ je dalším z trendů, který výrazně ovlivňuje segment potravin a nápojů.

Dle našeho výzkumu z loňského května 38 % Čechů ve své stravě již cukru omezilo a 17 % plánuje jeho konzumaci omezit v blízké budoucnosti. Nárůst obezity celosvětově a zdravotní problémy související se zvýšenou konzumací cukru, vytváří tlak a zároveň jednu z největších příležitostí pro výrobce, totiž snížit množství cukru ve svých produktech. To potvrzují i data z našeho výzkumu: pokud lidé snížili či plánují snížit příjem cukru, je to nejčastěji z důvodu prevence zdravotních rizik či kvůli snížení hmotnosti (obojí 60 %).

Někteří výrobci na tento trend již reagují. Například Emco uvedlo na trh müesli bez cukru, Relax řadu nedoslazovaných marmelád, Nestlé želatinové bonbóny s obsahem cukru nižším o 30 %.


Tématu se věnují nejen značky, ale i food blogeři a influenceři. U nás je nejznámější propagátorkou cukr free stravy Janina Černá z Cukrfree, která svým followerům na Instagramu a v podcastu radí, jak lze žít bez cukru.

5) Snacking aka svačinkování po česku


Snacking, do češtiny přeložený jako tzv. svačinkování, je dalším z rostoucích trendů, a to napříč trhy. Moderní doba nás učí, že 3 jídla denně nejsou úplně košer a že bychom je měli vyplňovat také svačinami. Ty mohou pro každého znamenat něco jiného, ať už jde o plněný croissant, jogurt s müesli nebo ovocné či zeleninové smoothie. Spotřebitelé nadále nerozlišují rozdíl mezi svačinou a klasickým jídlem (snídaně, oběd, večeře) a to zejména díky vzniku populárních brunchů.


A tomu se přizpůsobují i značky. Dochází ke zvýšení nabídky raw a proteinových tyčinek, které nabízí například GymBeam, Aktin nebo My Protein. Svoji nabídku tomuto trendu přizpůsobily i fast foody a supermarkety.

6) Kulinářství jako vášeň


Dříve bylo vaření spojováno zejména s ženami v domácnosti, dnešní doba hraje do karet restauracím s donáškou či tzv. hotovkám z ledničky – například Amerika či Anglie jsou tím proslulé. Nicméně poslední trendy a současná pandemie nás opět obrací zpět ke kořenům. Lidé častěji vaří, ale také více experimentují, pro spoustu z nich se stalo vaření vášní.

Izolace s sebou přinesla nárůst popularity kuchařských show, jmenujme například poslední sérii Peče celé Česko nebo MasterChefa a proslulou kauzu s Bagetou Pavlíny.


Kuchařky patří i nadále mezi nejprodávanější tituly v knihkupectvích, velkou roli zde samozřejmě hraje i infuencer marketing.

7) (Za)balit jedině udržitelně, prosím!


O udržitelnosti a pojmu udržitelný rozvoj již někdy slyšela více než polovina populace.

Přirozeně větší povědomí o udržitelnosti mají mladí lidé a lidé s vyšším vzděláním. S udržitelností je úzce spojená také udržitelnost obalů, které hrají kritickou roli v prodeji, logistice a uchovávání potravin a nápojů. Nicméně i přesto tuny obalů (i ty recyklované) končí často na skládkách. Právě přemíra obalů (27 %) patří dle Čechů mezi 3 hlavní ekologické problémy České republiky.

Ipsos studie Postoj Čechů k cílům udržitelného rozvoje – SDGs, srpen 2020
Ipsos studie Postoj Čechů k cílům udržitelného rozvoje – SDGs, srpen 2020

Značky, které na udržitelnost myslí, díky tomu mohou být u svých spotřebitelů oblíbenější. V USA uvedlo 48 % mladých lidí ve věku 18-34 let, že je jim značka Starbucks sympatičtější poté, co oznámila, že ze svého řetězce kompletně odstraňuje plastová brčka. Heineken přestal používat při prodeji multipacku plechovek plastová „držátka“ a nahradil je lepidlem, české značky piv se vrací od PET lahví zpět ke skleněným. V březnu letošního roku přišel s udržitelnějším obalem i Pilsner Urquell, který se rozhodl nahradit aluminiovou fólii a plastové nálepky papírovými etiketami.



Stejně jako v případě udržitelnosti však spotřebitelé nejsou ochotni za udržitelnost připlácet příliš. Tím se vytváří výzva pro výrobce, kteří musí nejenom uspokojit rostoucí poptávku po udržitelných produktech, ale zároveň je spotřebitelům poskytnout za cenu, která je pro ně uspokojující.

8) Protřepat, nemíchat. A bez alkoholu.


Na základě globálních Ipsos dat, ale i naší interní studie o Generaci Z víme, že je to právě Generace Z (lidé narození v letech 1995-2002), která ve srovnání s ostatními generacemi konzumuje alkohol mnohem méně, 48 % Generace Z uvedlo, že kvůli zachování zdraví omezují konzumaci alkoholu, či abstinují. A tak vzniká nová poptávka - po alkoholu bez alkoholu.

Nealkoholické pivo není na trhu žádnou novinkou, poměrně běžně dostupné je i nealkoholické šampaňské (pozor, ne rychlé špunty, ale „opravdové“ šampaňské), nealkoholická vína různých odrůd a například i nealkoholický gin.

Česká značka Vassa se mezi prvními věnuje výhradně výrobě nealkoholických destilátů.


Ideální pro suchý únor (příštího roku). 😊


Na českém trhu je to prozatím pouze niché záležitost a je otázkou času, jak a kam se tento trend bude vyvíjet. Na druhou stranu otevírá možnost „pochutnat“ si na drinku nejenom abstinentům, ale i řidičům, nebo těm, kdo nemohou alkohol pít ze zdravotních důvodů.



10) Ochucená voda


Tlak na snížení cukru není vyvíjen pouze na výrobce potravin, ale přirozeně i na výrobce tzv. soft drinks. Ochucené vody představují ve světě kompromis mezi klasickou balenou vodou a nealkoholickými nápoji typu Coca-Cola, Fanta, Pepsi apod. jejichž spotřeba zejména v Spojených státech postupně klesá a na trhu se objevují nové značky jako VitaminWater. Otázkou je, jak se tento jev projeví na českém trhu, kde jsou mimo klasických limonád dlouhodobě oblíbené ochucené minerální vody, se kterými většina z nás vyrůstala. Tyto značky pro své zákazníky navíc nabízejí alternativy nápojů s i bez přidaného cukru. Případně produkty typu Waterdrop, které představují speciální ve vodě rozpustné kapsle, které vodu ochutí.


11) Z restaurací do domovů


Covid měl dramatický vliv i na konzumaci jídla a nápojů mimo domov. Je to logické, restaurace, kavárny a bary jsou zavřené. A značky se snaží přizpůsobit…

Rohlík vytvořil službu Rohlík Chef, ve které svým zákazníkům nabízí nákup přímo podle receptu. Chcete domácí svíčkovou? Rohlík se postará o to, aby Vám doručil vše, co k tomu potřebujete. I s receptem. Podobnou službu nabízí také šéfkuchař Filip Sajler se službou Eat Perfect.

Případně si můžete objednat v podstatě cokoliv a využít dovážek Woltu, UberEat či Dáme Jídlo.

Současná situace samozřejmě ovlivnila i konzumaci alkoholu. Spousta příležitostí, při kterých alkohol nechybí, jednoduše „zmizela“. A lidé si tak museli vytvořit jiné. Začali si opět více kupovat stáčená piva s sebou a přesunuli se domů. Podobně jako Josef Abrhám v Šakalích létech. 😊


Podle globálních dat nicméně trend přesunu z barů a restaurací do domovů započal ještě dávno před covidem. Nezbývá než čekat, jestli budou tyto změny trvalé.


(Článek vychází z globální studie Ipsos "12 TRENDS WHICH ARE (RE)SHAPING THE FOOD & BEVERAGE MARKET")

Zkrácená verze článku byla publikována v tištěné verzi Marketing a Media 04/2021

Barbora Šafaříková

298 zobrazení0 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše