4 lidské strategie prevence proti Covid-19

Aktualizace: lis 19


V posledních týdnech se rozjela velká diskuse o rouškách: kdo je nosí, kdo je nenosí a proč tomu tak je? A jsou to hlavně ti mladí a lidé z Prahy? Podívali jsme se do našich dat a máme pro vás odpovědi.




Jsou to tedy hlavně ti mladí?

V Ipsosu realizujeme dlouhodobý výzkum toho, jak populace ČR reaguje na pandemii Covid-19. Podívali jsme se do dat, jak je to s nošením roušek v jednotlivých věkových skupinách a lokalitách.


Jak vyplývá z našich dat, existují 3 skupiny:

  • 18-29, kteří jsou v nošení roušky významně pod průměrem dospělé populace ČR,

  • skupina 30-65 let, kteří jsou na průměru,

  • a pak skupina Čechů ve věku 66 let a více, kteří naopak roušky nosí častěji, než průměr populace.

Nicméně, ani u skupiny mladých lidí nelze úplně říci, že roušky nenosí: nosí je nadpoloviční většina z nich, ve věkové skupině 30-49 je to v průměru pouze o 7 procentních bodů více.

Mimo to je z vývoje vidět, že u Čechů ve věku 18-29 je odstup od průměru populace podobný, jako to bylo při první vlně pandemie. A ačkoliv jsou lidé ve věku nad 66 let těmi, kdo roušky nosí nejvíce, i u nich je v porovnání s první vlnou pandemie vidět pokles.


Co se týká regionů, tak mezi nimi, s výjimkou Vysočiny, nejsou významné rozdíly a obyvatelé Prahy jsou mírně nad celorepublikovým průměrem.



Jak se bráníme nákaze Covid-19


Rouška není jedinou prevencí, jak se „vyhnout“ možnosti nákazy. Jaké další preventivní opatření podnikáme? Více než polovina Čechů sází na hygienu (mytí rukou, dezinfekci) a vyhýbá se místům s větší koncentrací lidí. Z námi ověřovaných opatření (níže) jich Češi v průměru využívají 5!


Není Čech, jako Čech. Na základě popsaného chování jsme pomocí clusterové analýzy identifikovali 4 různé strategie, jak Češi v době druhé vlny pandemie reagují. Do které skupiny patříte vy?


1) Připraveni na vše

  • Segment lidí, kteří pro svoji ochranu dělají výrazně více než běžná populace jsme nazvali „Připraveni na vše“,

  • V dospělé on-line populaci ČR jich je 8 %,

  • Počet opatření, která dodržují, aby se vyhnuli nákaze je 10! Jaké to jsou? Pravidelné mytí rukou, respirační rouška, vyhýbání se místům s vyšší koncentrací lidí, používání dezinfekčních prostředků, nákup zásob drogistického zboží, omezování návštěvy restaurací barů a kaváren, omezování osobního styku s blízkými, vycházení ven jen pokud je to nezbytně nutné, vynechávání cest do zahraničí a nákup zásob trvanlivých potravin.


2) Raději doma

  • Další skupinou jsou ti, kdo hodně dbají na hygienu, využívají ochranné prostředky a ven vychází jen když je to opravdu nutné,

  • Je jich 26 % a oproti první skupině nevzali obchody útokem,

  • Počet opatření, která dodržují, aby se chránili před nákazou je v průměru 7. Nejvíce se jedná o: pravidelné mytí rukou, omezování návštěv restaurací, barů a kaváren, vyhýbání se místům s vyšší koncentrací lidí, nošení respirační roušky, omezování využívání MHD, používání dezinfekčních prostředků a vycházení ven, jen pokud je to nutné.


3) Nutné minimum

  • V dospělé on-line populaci ČR jich najdeme 31 %,

  • Třetí skupinou jsou lidé, kteří také dbají na hygienu a poměrně dost využívají ochranné prostředky, vyhýbají se restauracím, barům a obecně místům s vyšší hustotou lidí, ale ven se nebojí a nevyhýbají se ani svým blízkým a přátelům,

  • Průměrný počet opatření, která dodržují, je 5. Pravidelně si myjí ruce, nosí respirační roušky, používají desinfekční prostředky, vyhýbají se místům s vyšší koncentrací lidí a omezují návštěvy restaurací, barů nebo kaváren.


4) Moc to neřeším

  • V dospělé on-line populaci ČR jich je celých 35 %,

  • I tito lidé proti Covidu „něco dělají" - v průměru dodržují 2 opatření a nejčastěji se jedná o častější mytí rukou a nošení roušky. Oproti ostatním segmentům to nicméně dělají o třetinu méně.


A kdo patří do jednotlivých segmentů?


Věk a pohlaví: platí, že více starostlivé jsou ženy a lidé v důchodovém věku. Segment „Připraveni na vše“ je z celé třetiny tvořen nepracujícími důchodci. Tedy těmi, kteří jsou v rizikové skupině.


Koncentrace lidí: svoji roli hraje také velikost obce, ve které bydlí: více než třetina segmentu „Připraveni na vše“ pochází z měst nad 100 000 obyvatel, kdežto u skupiny „Moc to neřeším" je to 22 % (celorepublikový průměr je 24 %). Potřeba zvýšené ochrany a sociální distance je ve městech s velkou koncentrací lidí důležitá.


Vzdělání: Významnou roli hraje i vzdělání: v segmentech „Připraveni na vše" a „Raději doma" je 57 % těch, kteří mají středoškolské vzdělání s maturitou a vyšší vzdělání. V segmentu „Moc to neřeším" jich je 42 %. Více vzdělaná populace se může lépe orientovat v informacích ohledně nákazy a prevence.


Zaměstnání a příjem: zajímavý je potom i pohled prostřednictvím zaměstnání: segment „Moc to neřeším" se ze 60 % rekrutuje z řad zaměstnanců, kteří disponují vyšším příjmem, podnikatelů je v něm pouze 5 %. Nedá se tedy říci, že by OSVČ, kteří jsou aktuálními vládními opatřeními hodně postižené, prevenci podceňovali více než jiné skupiny Čechů.



Proč to (ne)dělají?


Co může vést k tomu, že se někteří lidé chrání méně než ostatní? Ve výzkumu jsme se přímými důvody respektování / nerespektování preventivních opatření nezabývali, pokládali jsme ale několik kontextuálních otázek, které nám možné důvody pomohou nastínit.


Prvním a patrně nejpodstatnějším kontextem je zdravotní obava, kterou lidé pociťují. Ta totiž nejvíce odlišuje ty, kteří dodržují více opatření od těch, kteří to moc neřeší. Zajímavé je, že se mezi segmenty nijak neliší % těch, kteří osobně znají někoho, kdo již nemoc způsobenou Covid-19 prodělal. To může souviset s tím, že nemoc samotná má u většiny lidí mírný průběh.


Na druhou stranu ekonomická obava se zdá být výrazně méně odlišující a tudíž důležitý prvek pro to, abyste se zařadili do daného segmentu. Segment „Moc to neřeším" se na jednu stranu o něco méně obává ekonomických potíží, na druhou stranu jsou to zároveň ti, kdo v souvislosti s pandemií a jejími opatřeními častěji zažili problémy s placením běžných měsíčních plateb.


Segment „Moc to neřeším" je navíc nejvíce kritický k opatřením vlády. Ovšem není homogenní z hlediska toho, co jim na opatřeních vlády nevyhovuje. Mírně převažuje skupina těch, pro která jsou opatření nedostatečná, ale silná je i skupina těch, kteří je považují za přehnaná, ekonomiku omezující. Naopak ostatní segmenty přehnanost opatření zmiňují minimálně.


Na závěr ...


Lidské reakce na opatření spojená s Covid-19 a způsoby, jak se pandemii snažíme vyhýbat, vycházejí z různých okolností a motivací. Svoji roli sehrává, mimo jiné, věk, nutnost sociální distance ve větších městech a vzdělání. Ty pak ovlivňují naši osobní obavu z pandemie a vnímání relevance opatření, která nám doporučuje nebo nařizuje naše vláda.


Konzistentní vysvětlování relevance opatření pro populaci jako celek, solidarita nebo méně negativní ekonomický dopad mohou napomoci tomu, že se z preventivních opatření stane zvyk, který budeme respektovat a nebudeme jej pokaždé přehodnocovat.


Informace o výzkumu:

Výzkum byl realizován na reprezentativním vzorku internetové populace České republiky starší 18 let dle pohlaví, věku, regionu a velikosti místa bydliště. Celkem se ho zúčastnilo 1002 respondentů. Výzkum byl realizován pomocí Ipsos online panelu Populace.cz v termínu od 8. do 12. října 2020.

Michal Štěpánek


51 zobrazení

©2019 by Ipsosknow.