• Ipsos

Rok poté. Jak se žije s pandemií v ČR?

Je to již více než rok, kdy se celý svět potýká s pandemií koronaviru. K jakým změnám ve společnosti během té doby došlo? Jak se měnilo chování, názory a postoje lidí? A jak reagovaly firmy? Více v rozhovoru ředitele Ipsos Jakuba Malého pro speciální vydání Bulletinu České tiskové kanceláře.



Je to už rok, co se celý svět potýká s pandemii koronaviru. Jak česká společnost vnímá koronavirovou krizi?


Postoje a názory veřejnosti měříme pravidelně od začátku pandemie v březnu 2020, takže vidíme, jak se vnímání měnilo v čase. Po vypuknutí pandemie zavládla lehká panika, 8 z 10 lidí se cítilo koronavirem ohroženo, nejčastěji nejstarší generace. Panoval ale zároveň velký souhlas s přijatými opatřeními i vůle je dodržovat. Lidé nosili roušky, dodržovali hygienická pravidla, výrazně omezovali sociální kontakty. Byli optimističtí a věřili, že se viru zbavíme v řádu jednotek týdnů. Postupem času však optimismus klesal, sílilo přesvědčení, že boj s koronavirem bude běh na dlouhou trať. A ten pocit stále trvá. Světlem na konci tunelu by mohlo být očkování…


Současná krize má dva aspekty, zdravotní a ekonomický. Bojí se lidé více o zdraví, nebo spíše ekonomických dopadů protiepidemických opatření?


Zpočátku se lidé báli hlavně o zdraví. Vir byl nový, nic jsme o něm nevěděli, v médiích to bylo velmi exponované téma. S novými a novými opatřeními, zavíráním provozů a dalšími restrikcemi si lidé stále více uvědomovali také negativní dopady na ekonomiku. Polovina lidí uvádí, že se ekonomických dopadů krize obává více než zdravotních aspektů. Více než polovina lidí se obává dopadů koronakrize na zdroj jejich příjmů, výrazné je to zejména u OSVČ a zaměstnanců malých firem. Třetina pracujících se obává propouštění.


Pandemie jistě mění i nákupní chování zákazníků. Jaké pozorujete změny?


Jednoznačné je posílení online nákupů, dnes nakupují i ti, kteří to ještě před rokem odmítali. Na internetu nakupuje běžně i starší generace, ať už sama či s pomocí svých dětí či vnoučat. Ochota nakupovat přes internet se liší ale dle kategorií zboží, nejraději lidé online nakupují spotřebiče a elektroniku, ale také knihy či hračky. Během pandemie významně narostla ochota nakupovat online zejména lékárenské výrobky a potraviny.


Dlouhodobý lockdown, zavření škol, častější využívání home office a další omezení měly jistě dopad i na životní styl populace. Často se hovoří i o dopadech na mentální zdraví…


Ano, výzkumy Ipsosu potvrzují, že životní styl populace se během pandemie proměnil. Třetina lidí přiznává, že přibrala na váze, v průměru o 6 kg. Čtvrtina populace cvičí méně nebo přestala cvičit úplně, jedná se zejména o ty, co pracují často z domova a také o mladé lidi. U lidí starších 40 let výrazný pokles pohybové aktivity nepozorujeme. To patrně souvisí s uzavřením sportovních a fitness center, která navštěvují častěji právně mladší ročníky. Na druhou stranu část populace pandemie naopak pozitivně nakopla, asi pětina začala více cvičit, někteří se dali na meditaci, začali s otužováním.

Dopady současné situace na duševní pohodu pozorujeme bohužel i v našich datech. 4 z 10 lidí přiznávají, že se u nich oproti době před pandemií zvýšila míra stresu. Největší nárůst stresu pozorujeme u mladých lidí do 29 let, uvádí to skoro polovina z nich, ve skupině studentů pak ještě více. Příčinou je omezení kontaktů, lidé se cítí izolovaní, osamělí. Míru stresu dále zvyšuje pocit nejistoty a také obavy o zdraví. Bohužel tedy i v této oblasti tedy pandemie páchá nemalé škody…


I přesto, co bylo řečeno, vidí lidé i nějaká pozitiva současné situace?


Určitě, je to technologický posun, urychlení inovací v oblasti digitalizace a komunikace, na tom se ostatně shodují i tři čtvrtiny populace. Lidé přiznávají, že nyní více přemýšlí o důležitých životních hodnotách, kladou také větší důraz na péči o zdraví a o rodinu. V osobní rovině lidé oceňují, že oproti situaci před pandemií tráví více času s rodinou a také tráví volný čas v přírodě. Na druhou stranu jsou Češi také poměrně realističtí. S tím, že se díky koronakrizi svět změní k lepšímu, souhlasí pouze 16 % lidí.


Jak reagovali top manažeři ve firmách?


Z výzkumů Ipsosu vyplývá, že prakticky 2/3 firem pandemie nějakým způsobem uškodila. Firmy začaly více využívat finanční rezervy a úspory a bohužel začaly odkládat i investice. Mnoho manažerů začalo v rámci krizového řízení i měnit obchodní strategii (přechod na e-commerce, využívání nových kanálů aj.), neboť je jasné, že i byznys se změní. Některé firmy se „vrhly“ do inovací výrobků či služeb, digitalizace procesů se výrazně urychlila, protože „štěstí přeje jen odvážným“. Naopak hodně se začalo šetřit na poli PR, marketingu i HR.




Ipsos se zabývá výzkumem trhu a veřejného mínění. Jaké změny se udály ve vašem oboru? A jak jste na ně reagovali?


Ano, i obor výzkumu trhu byl poznamenána pandemií. Klienti pochopitelně přehodnocovali marketingové rozpočty. Musím říct, alespoň z naší zkušenosti, že většina klientů si ale zároveň uvědomovala, že v době celospolečenských změn informace o měnícím se spotřebitelském chování potřebují více než kdy jindy. Byla to tedy výzva na obou stranách.

Výzkum trhu obecně zaznamenal velký přesun aktivit do online prostředí. V Ipsosu jsme výrazně pokročili v digitalizaci naší práce, i když jsme si často mysleli, že už to víc nejde. Opět se potvrdilo, že pro úspěšné postavení se krizi čelem jsou zásadní navázaná dlouhodobá partnerství a spolupráce; namátkou zmíním Univerzitu Karlovu, Asociaci společenské odpovědnosti či laboratoř pro virtuální realitu Virtuplex. Zní to jako klišé, že krize plodí příležitosti, ale je v tom velká pravda. I pro letošní rok jsme nadále optimisty.


Nemůžu skončit rozhovor jinak než přáním, ať to všichni zvládneme!

Jakub Malý

140 zobrazení0 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

©2019 by Ipsosknow.