• Ipsos

Zdraví, prosperita a legitimita: Vyvažování v době hrozby Covid-19

V těchto dnech se zdá, že jsme se u nás vyhnuli těm nejhorším scénářům šíření Covid-19. Stále však můžeme sledovat soutěž jednotlivých států v tom, kdo má pro zvládání této globální pandemie nejlepší řešení. Stále ještě nevíme, která z vlád zvolila v dlouhodobé perspektivy ta nejlepší opatření pro zvládnutí současné krize ve své zemi.



Dvě krize: Zdravotnická a ekonomická


V rámci těchto opatření jsou zmiňovány dvě související krize. První z nich je krize zdravotnická, která souvisí s šířením viru Covid-19 a s tím souvisejícím náporem na zdravotnický systém. Jako krizový je vnímán stav přetížení zdravotnického systému, v kterém dochází k výraznému navýšení úmrtnosti kvůli tomu, že nemocných vyžadujících intenzivní péči bude tak velký počet, že zdravotnická zařízení jim nebudou schopna poskytovat takovou péči, kterou nyní považujeme za standardní. Krize ekonomická je pak následkem vládních opatření, které reagují na toto přetížení zdravotnického systému nebo se mu snaží předcházet a mají výrazný negativní dopad na ekonomiku země.


Zdraví, prosperita a legitimita


V rámci těchto opatření jsou vyvažovány tři navzájem související faktory, které můžeme nazvat jako ZDRAVÍ, PROSPERITA a LEGITIMITA. Pod ZDRAVÍM je možné si představit zejména statistiky zachycující počty zemřelých na Covid-19. Jinými slovy kvalitu poskytované zdravotní péče a míru krize zdravotnického systému. PROSPERITOU je myšlena ekonomická výkonnost státu a hloubka případné ekonomické krize. Jinými slovy blahobyt, ve kterém populace žije. LEGITIMITOU je pak primárně důvěra ve vládu státu a vládou navrhované kroky. Neboli důvěra v to, že to vláda zvládá. Sekundárně je to pak důvěra v politické zřízení jako celek, důvěra v systémy kapitalismu a demokracie. V případě poklesu této důvěry bude růst víra v přísliby vyšší efektivity autoritářských režimů a vyšší péče socialistických režimů.



ZDRAVÍ, PROSPERITU a LEGITIMITU si můžeme představit jako navzájem se vyvažující vrcholy trojúhelníku. Tento model nám může pomoci porozumět situaci balancování mezi ZDRAVÍM, tedy realizací různých opatření ke snížení počtu nakažených a zemřelých s diagnózou Covid-19, a PROSPERITOU, tedy zároveň ochranou ekonomiky před přílišným poklesem v důsledku těchto opatření. LEGITIMITA zde slouží jako mediátor, prostřednictvím kterého jsou nasazovány různé strategie řízení situace, podle toho, zda je právě kladený větší důraz na ZDRAVÍ nebo na PROSPERITU, stejně jako změny těchto strategií v průběhu času.


Tento model klade důraz na dlouhodobější perspektivu. K otázkám na to, jaká bude situace příští týden nebo příští měsíc, je potřeba si souběžně pokládat otázky na to, jaká bude situace za jeden rok či za dva roky a jaké jsou cíle pro toto časové období. Pořád totiž ještě nevíme, zda jsme přehlcení zdravotnického systému jen neodložili na pozdější dobu.


Vyvažování v zdravotnictví


Vztah ZDRAVÍ a PROSPERITY je diskutován i za normálního stavu v podobě financování zdravotnického systému. I přes obecné proklamace typu „zdraví je na prvním místě“ nebo „život se nedá vyvážit penězi“, je péče o zdraví vždy limitovaná. A to jak na individuální úrovni v podobě péče o vlastní fyzické a psychické zdraví, které zpravidla má své meze, tak na celospolečenské úrovni v podobě objemu prostředků investovaných do systému zdravotní péče. V kontextu prohlášení o tom, jak je zdravotnický systém dlouhodobě podfinancován, je jasné, že pokud bychom do zdravotnictví poslali větší objem peněz, tak bychom zlepšili kvalitu zdravotní péče. Zlepšení kvality zdravotní péče by se mohlo projevit v mnoha oblastech, z nich se můžeme pro tento okamžik omezit třeba na zvýšení naděje dožití – dopřát řadě lidem delší život, některým i život zachránit.


Toto víme již dlouhou dobu – ale stejně jsme více finančních prostředků do zdravotnictví nepřevedli. Nechali je pro financování dalších oblastí – vzdělávání, bezpečnosti, obrany, sociální péče, ekonomického rozvoje, ochrany životního prostředí, podpory rovných šancí. Míra financování zdravotnického systému v poměru s ostatními oblastmi je vždy oblastí složitého vyjednání a vyvažování různých zájmů. Na zvládnutí tohoto vyvažování je založena LEGITIMITA. Situace je považována za legitimní, pokud panuje celková důvěra v to, že (1) do zdravotnictví jde v rámci možností přiměřené množství finančních prostředků a (2) v rámci těchto finančních prostředků jsou výsledky zdravotnického systému také přijatelné.


Přiměřenost zdravotnictví


Přiměřené množství financí neznamená, že by všichni aktéři byli spokojeni. Ne všichni mohou dostat tu nejvyšší zdravotní péči a stále se musíme smiřovat s úmrtími, které jsou vnímané jako zanedbání péče. Ale celkově je výkon zdravotnictví vnímán jako přijatelný, spokojenost, respektive nespokojenost s ním bezprostředně neohrožuje aktuální vládu. Zároveň je dostatek prostředků i na další oblasti výdajů ve společnosti – na to, že lidé mají pocit, že na tom nejsou ekonomicky nejsou úplně nejhůře, mohou si dopřát řadu věcí a služeb. Máme přijatelné ZDRAVÍ i přijatelnou PROSPERITU

.

Situace je tak vnímaná jako LEGITIMNÍ. Jsme celkově smířeni s tím, v jaké míře je zdravotnictví financované a zároveň s tím, jaké má výstupy – na jaké nemoci se umírá, v jakém věku se na ně umírá, jakou zdravotní péči dostávají lidé před tím, než zemřou. Celkově jsem smířeni s tím, často i v důsledku neznalosti, jak jsou nastaveny limity péče, např. že drahou péči dostane jen pár lidí ročně a ostatní, kteří ji nedostanou, zemřou nejspíše o něco dříve.


Přiměřenost omezení


Vyvažování ZDRAVÍ a PROSPERITY se netýká jen přímo zdravotnictví. Počet usmrcených při dopravních nehodách neklesá pod 500 ročně. A přesto dopravu, zejména individuální automobilovou, dále výrazně neomezujeme. I když nám může být každého usmrceného při dopravní nehodě líto a můžeme soucítit s bolestí pozůstalých, jsme smířeni s tím, že lidé při dopravních nehodách umírají. S ohledem na pohodlí a PROSPERITU, kterou nám doprava přináší, chápeme stávající počet usmrcených při dopravních nehodách, jako v zásadě ospravedlnitelný, LEGITIMNÍ. Další kroky vedené snahou o snížení počtu usmrcených, tedy ve prospěch ZDRAVÍ, by se v mohly setkat s odporem do té míry, že by nebyly vnímány LEGITIMNÍ a jejich navrhovatel by mohl riskovat neúspěch ve volbách. Vzpomeňme si na jakékoli vzrušené diskuse o dalším snížení maximální povolené rychlosti nebo zvýšení pokut za dopraví přestupky.


Stejně tak i kouření, konzumace alkoholu, rizikové sporty, nedostatek pohybu, obezita – to vše může být chápáno jako něco, co poškozují ZDRAVÍ a ze systémového pohledu to může oslabovat i celkovou PROSPERITU, protože náklady na zvládání jejich následků jsou vyšší než tomu odpovídající příjmy státního rozpočtu. Nicméně další omezování v těchto oblastech by mohlo být vnímáno jako něco na hranici LEGITIMITY, nebo dokonce za ní. Příslušná opatření je obtížné, ne-li přímo nemožné, prosadit.


Vyvažování v krizové situaci


Ačkoli se nám stávající situace Covid-19 může zdát výjimečná a bezprecedentní, také pro ni platí vyvažování mezi ZDRAVÍM, PROSPERITOU a LEGITIMITOU. V oblasti ZDRAVÍ stojíme před výzvou neobvyklého ohrožení v podobě nového typu nemoci, kterou vnímáme jako výrazné ohrožení života řady z nás. Péče v rámci standardu, na který jsme byli doposavad zvyklí, je významnou zátěží pro PROSPERITU ve dvojím smyslu. (1) V první řadě vyžaduje více finančních prostředků pro zdravotnický systém. Posílení prostředků a procesu ochrany pracovníků ve zdravotnictví, rozšíření kapacit testování a péče, včetně posílení lidských zdrojů. S tím spojené náklady znamenají větší nároky na PROSPERITU. Buď její celkové kapacitní navýšení, nebo z té stávající ukrojení většího podílu pro zdravotnictví. A to se týká nejen zdravotnictví, ale i dalších sektorů státu. (2) Zároveň však většina z opatření přijatá k zpomalení šíření vlivu snižují výkon ekonomiky, tedy dochází k oslabení PROSPERITY.


Demokratický politický systém je založen na tom, že politické subjekty spolu soupeří přísliby toho, že nám s nimi bude žít lépe nebo že se dožijeme vyššího věku než naši rodiče a prarodiče (rád bych napsal, že je to soutěž různých řešení, nicméně v situaci masové demokracie mám o tom určité pochyby). LEGITIMITA politického systému jako takového je založena na tom, že v dlouhodobém hledisku se daří přijatelně vyvažovat ZDRAVÍ a PROSPERITU. Lidé chtějí mít obojí. V krizových dobách je křehká rovnováha mezi ZDRAVÍM a PROSPERITOU narušena a je hledán nový rovnovážný stav.


Rovnováha v situaci Covid-19


K hledání rovnovážného stavu mohou vlády hledat různé strategie a tyto strategie mohou v průběhu času měnit. Pokud dochází k utlumování krátkodobé PROSPERITY ve prospěch krátkodobého ZDRAVÍ, budou počty nakažených a zemřelých s diagnózou Covid-19 nízké, nicméně i tak může přijít krize LEGITIMITY. Kvůli utlumování PROSPERITY se lidé mají hůře než před několika týdny. Nízké počty nakažených a zemřelých je možné interpretovat jako úspěch z hlediska ZDRAVÍ, ale zároveň snižují pocit ohrožení. Na jednu stranu může být přítomen pocit, že vláda odvádí dobrou práci, na stranu druhou roste tlak na zmírnění přijatých opatření a podporu PROSPERITY. V této situaci se nacházíme nyní, v druhé polovině dubna 2020, kdy Vláda čím dále rychleji ruší omezení, která byla přijata pro ochranu před šířením infekce.


Pokud naopak dochází k utlumování krátkodobého ZDRAVÍ ve prospěch krátkodobé PROSPERITY, tak může narůstat počet mediálních informací o přetížení zdravotnického systému a čísla o počtu úmrtí na Covid-19 mohou výrazně růst. A protože smrt je v naší společnosti tématem, které je vnímáno jako ultimativní, bude oslabována LEGITIMITA přijatého rozhodnutí upřednostnit PROSPERITU a rozhodnutí Vlády bude chápáno jako nesprávné.


Vnímání toho, jaký počet úmrtí s diagnózou Covid-19 je přijatelný, se bude měnit v čase. Respektive si na vyšší čísla budeme postupně zvykat. Již jsme si zvykli na počet úmrtí v dopravních nehodách, na počet úmrtí na chřipku, na počet úmrtí na onkologická onemocnění. Překvapí nás počet úmrtí v případě pádu letadla, protože to není každodenní událost. A na počty úmrtí s diagnózou Covid-19 jsme si zatím nezvykli. Nevíme, jaký počet vnímat jako běžný stav.


Když jsem výše psal o krátkodobé PROSPERITĚ a krátkodobém ZDRAVÍ, kladl jsem velký důraz na slovo krátkodobé. Naše predikce se zatím pohybují v řádu týdnů nebo měsíců. Nevíme však, jaká situace bude za rok či za dva. Nevíme ani, jaká situace by měla za rok být, na jakou situaci cílíme. Situaci Covid-19 zatím žádná země úplně nezvládla. V případě některých se zdá, jako by byly úspěšnější než jiné díky menšímu počtu úmrtí. V případě některých se zdá, že se jim šíření podařilo výrazně omezit. Nicméně pořád ještě nevíme, jaká situace bude u nich za rok či dva. Zda zatím nedošlo pouze k odložení toho nejhoršího nebo zda nepřijde nějaká další změna, např. zasažení dalších segmentů populace.


Při snaze o představu o tom, jaká by mohla být situace za rok, jsem si před měsícem připravil následující kalkulaci. Upozorňuji, že je to kalkulace provedená analytikem výzkumu trhu. Nemám vzdělání v oblasti epidemiologie a vycházím pouze z mediálně zprostředkovaných informací. Nicméně je možno ji přinejmenším chápat tak, že je projevem absence jasně a srozumitelně komunikovaného dlouhodobého plánu zvládnutí situace.

Pokud budeme předpokládat, že pro potlačení epidemie „promořením“ je potřeba infikovat 70 % populace a 5 % z nakažených vyžaduje hospitalizaci na jednotce intenzivní péče, tak pro ČR můžeme předpokládat cca 350 tis. lidí, které budou vyžadovat hospitalizaci na jednotce intenzivní péče. Pokud bychom předpokládali 1 500 lůžek na jednotkách intenzivní péče, tak na jedno lůžko připadá na 230 pacientů. Pokud by na lůžku strávil pacient strávil v průměru 2 týdny, tak jsme na 460 týdnech na lůžko, což je přibližně 8,5 roku. A to lůžka nemůžeme použít pro další pacienty, takže nám roste úmrtnost na jiné nemoci.

Po krátkodobém upřednostňování ZDRAVÍ před PROSPERITOU nebo naopak PROSPERITY před ZDRAVÍM bude hledáno dlouhodobější vyvážení těchto dvou oblastí. I přes hodnotové proklamace předpokládáme, že ZDRAVÍ nebude jedinou prioritou. Zdravotnický systém bude potřeba financovat, v dlouhodobém pohledu udržitelně. A k tomu bude potřeba podpora PROSPERITY, která zároveň musí zajišťovat přijatelný životní standard.


V současné době není vnímáno jako LEGITIMNÍ, abychom měli vyšší počty úmrtí na Covid-19. Nicméně spolu s tím, jak se počty zemřelých budou zvyšovat, bude se zvyšovat počet úmrtí, který bude vnímán jako přijatelný. Již nyní toto mohou mít různé země nastaveny různě. Pro některou zemi může být úspěchem 0 úmrtí denně, pro jinou 5 úmrtí denně, pro ještě jinou 500 úmrtí za den. Toto vnímání se může postupně proměňovat.


Jinými slovy, dlouhodobě se myslím smíříme s tím, že na Covid-19 se umírá. Postupně si přenastavíme očekávání toho, jaký počet úmrtní s touto diagnózou je vnímán jako přiměřený. A postupně se dostaneme zpět k volbě každodenního života, zda má pro nás větší význam „užít si svou zaslouženou dovolenou“ nebo „financovat pár měsíců nebo let někoho jiného“. Stejně jako doposud bude většina z nás volit tu první možnost. Na základě redefinice toho, co je vnímáno jako LEGITIMNÍ z hlediska ZDRAVÍ bude moci dojít k většímu důrazu na PROSPERITU – a to i v situaci případné druhé nebo jakékoli další vlny. To ostatně bude i potřeba k tomu, aby bylo možné zdravotnický systém vůbec financovat.


Martin Volek

©2019 by Ipsosknow.